Samozřejmě je možná možné abychom se z toho počestně vylhali
Černé mokré větve obrovských stromů nepochopitelně narůstají
Pochmurné šedé nebe nepřináší než déšť a smrt 

Umíš lhát dobře?    Já přece jen ne a tak se chytám toho
Co popadnu chtěl jsi říci?    To neříkej před těmi černými větvemi
Co máš stále s těmi větvemi?    Jenom v tvých očích rostou 

Není už důvod pod tímto šedivým nebem není už důvod
Tak proč by ses chtěl z toho počestně vylhat darebáku?
Musí to zůstat syčáku musí to zůstat gorilo ty nebudeš mít vrch 

To se rozumí že se z toho můžeme počestně vylhat
Ty černé mokré větve stále narůstají a zachvacují už celý obzor
A šedé deštivé nebe nepřináší než zkázu    Nejsi na mé straně? 

Skutečně nejsi na mé straně?    Kdo by na ní potom byl?
Černé větve jsou na mé straně    Rostou a nemám co dodat
Potom se z toho nevylžeme můj bratře který mě nechceš znát 

(Gregor, 1999)